Legislativní proces

Návrhy zákonů

Návrhy zákonů se v ČR podávají Poslanecké sněmovně. Návrh zákona může podat jeden poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje.

Schvalování zákonů v Parlamentu

V Poslanecké sněmovně prochází zákon prvním, druhým a třetím čtením. V prvním čtení, pokud není návrh zamítnut jako celek, je přikázán k projednání v příslušných výborech. Ve druhém čtení jsou k návrhu podávány jednotlivé pozměňovací návrhy, které jsou pak případně přijaty ve třetím čtení. Na závěr třetího čtení je zákon schválen Poslaneckou sněmovnou jako celek.

Z Poslanecké sněmovny je schválený návrh zákona postoupen k projednání Senátu. Výjimku tvoří pouze zákony o státním rozpočtu a státním závěrečném účtu, které projednává jen Poslanecká sněmovna. V Senátu se návrhem zákona zabývá nejprve organizační výbor, který ho přikáže k projednání dalším výborům a předsedovi Senátu doporučí termín schůze, na které bude zákon v třicetidenní lhůtě projednán.

Plénum Senátu pak může vyjádřit vůli se návrhem zákona nezabývat nebo ho může schválit či zamítnout, případně vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Senátem zamítnutý či vrácený zákon musí znovu projednat Poslanecká sněmovna, která ho může schválit buď v původním znění nebo ve znění senátních pozměňovacích návrhů. K přehlasování zákona vráceného Senátem ale potřebuje Sněmovna nadpoloviční většinu všech poslanců, tedy 101 hlasů. V opačném případě zákon není přijat.

Zvláštní kategorií jsou návrhy ústavních zákonů či změn Ústavy ČR, které musí být schváleny oběma komorami, a to výrazně vyšším počtem hlasů, než běžné zákony. Konkrétně je třeba souhlas tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. V případě ústavních a volebních zákonů nemůže Sněmovna přehlasovat veto Senátu.

Prezident

Po projednání v Senátu nebo po opakovaném schválení v Poslanecké sněmovně je návrh odeslán k podpisu prezidentu republiky. Prezident má právo zákon odmítnout, a v tom případě je znovu postoupen Poslanecké sněmovně, která k přehlasování prezidentského veta potřebuje opět 101 hlasů. Některé zákony tak může Sněmovna projednávat i třikrát.

Vyhlášky ministerstev, nařízení vlády

Zákon může pověřit některé ministerstvo nebo vládu k vydání právního předpisu, který upravuje přesně vymezenou oblast. Takový právní předpis se nazývá „vyhláška“ nebo „nařízení vlády“ a není již schvalován Parlamentem ani Prezidentem. Je publikován ve Sbírce zákonů.